QT interval, etiopathogenesis of "torsade de pointes", and risk pharmacotherapy

Elektrokardiografick interval QT odr dlku depolarizace a repolarizace srdench komor. Jeho prodlouen nastv nejastji nsledkem zpomalen pozdn repolarizace. Rozeznvme vrozen formy s prevalenc cca 1 : 2 000 obyvatel, kter jsou zpsobeny mutac gen kdujcch komponenty draslkovch nebo sodkovch kanl, a formy zskan, kter vznikaj nejastji po podn uritch liv, a to bu pmm zablokovnm draslkovho Kv11.1 (hERG) kanlu nebo interferenc s jeho maturac. Prodlouen intervalu QT je klovm rizikovm faktorem pro vznik polymorfn komorov arytmie torsade de pointes (TdP), kter me pejt ve fibrilaci komor. Vztah mezi prodlouenm intervalu QT a TdP je ale komplikovan a asto se uplatuje cel ada dalch faktor jako bradykardie, hypokalemie, hypomagnezemie nebo ptomnost kardiovaskulrn choroby i diabetu. eny maj dky snen repolarizan rezerv vy riziko vzniku tto arytmie. V lnku jsou strun shrnuty nejdleitj skupiny liv diskutovanch ve vztahu k prodlouen intervalu QT a TdP (antiarytmika, chinolony, makrolidy, azolov antimykotika, antimalarika, antipsychotika, antidepresiva, antihistaminika, opioidn analgetika a nzkomolekulrn liva clen protindorov terapie). Zvrem se lnek vnuje lb TdP a prevenci jejho vzniku u vrozench forem.