Terapie chůze s využitím virtuální a rozšířené reality u pacientů po cévní mozkové příhodě

Východisko: Cílem práce bylo zhodnotit okamžitý efekt jednorázové terapie chůze na chodícím trenažéru s využitím virtuální nebo rozšířené reality u pacientů po CMP a zároveň tyto přístupy porovnat. Soubor: Výzkumu se zúčastnilo 61 probandů rozdělených do tří skupin. Terapie chůze s využitím VR se zúčastnilo 24 probandů, terapie chůze s využitím RR se zúčastnilo taktéž 24 probandů a do kontrolní skupiny (prostá terapie chůze na trenažéru) bylo zařazeno 13 probandů. Metoda: Před a po intervenci byli probandi testování Timed Up and Go a Timed 10-Meter Walk testy. Pro následné testování a terapii chůze byl použit přístroj Zebris FDM-T Treadmill. Porovnávali jsme TUG, 10MWT, rychlost chůze, délku kroku paretické a neparetické dolní končetiny, asymetrii délky kroku a kadenci chůze. Výsledky: Po terapii s využitím VR jsme zaznamenali zlepšení 3 parametrů: TUG testu (p = 0,001), délky kroku paretickou DK (p = 0,018) a neparetickou DK (p = 0,022). Po terapii s využitím RR došlo ke zlepšení 5 parametrů: TUG testu (p = 0,002), 10MWT (p = 0,002), rychlosti chůze (p = 0,028), délky kroku paretickou DK (p = 0,033) a asymetrie délky kroku obou DKK (p = 0,006). Po kontrolní terapii došlo ke zlepšení 2 parametrů: TUG testu (p = 0,003) a rychlosti chůze (p = 0,043). Závěr Vychází nám zlepšení mobility a rychlosti chůze ve všech jednotlivých experimentech. Terapií ve VR a RR jsme navíc dosáhli úpravy symetrie délky kroku obou končetin. Kombinace obnovy symetrie a zrychlení chůze představuje podmínky pro zlepšení efektivity a ekonomizaci chůze u pacientů po CMP.